Tim Powers: Plout na vlnách podivna

Kdybych k románu měla hned na začátku něco přirovnat, byli by to určitě Piráti z Karibiku, jenže narozdíl od nich tu Tim Powers se svou zásobou neuvěřitelné fantazie v záloze byl o něco dřív a je navíc mnohem zábavnější.
Jestli totiž tomuhle románu něco nechybí, je to neobvykle přímá a chytlavá dynamika a tím pádem i rychlost, kterou se čtenář skrze knihu prolouskává a přitom má šanci nudit se nebo ztrácet zájem, asi jako kdyby na ulici potkal Annu Boleynovou v dobovém županu.
Powers spojuje velmi čtivý a oblíbený prvek skutečné historie s jistou dávkou magie, v tomto případě vúdú. Ano, na scéně se objevuje drůbež, zápalné amulety jako psí pazoury, romantický páreček hlavních hrdinů a hlavně piráti blížící se ke konci své éry. Zrovna jako vlna zachytí první stránka už na začátku a nepustí až do poslední věty celého rozbouřeného, asi 400stránkového mistrovského dílka.
Další kladem jsou dobře rozpracované postavy, většinou založené na skutečně žijících (kdysi) osobách, k jejichž osudu připlétá magii stejně jednoduše a prostě, jako by se to opravdu stalo zrovna tak, jak popisuje – například pirát Černovous byl (údajně) prošpikovaný desítkami šípů a snad mu i utnuli hlavu, než přestal plavat kolem lodi a konečně zemřel. Powers z něj s jistou elegancí vykouzlil kapitána-bocora (mága nebo šamana), stejně proradného, jak tvrdí dějiny, a s posádkou složenou ze samých Mrtvých z  něj učinil opravdového lotra svého řádu. Slavnější už nebude.
Příběh sám začíná u mladého loutkáře Chandagnaca, který se nalodí, aby odcestoval za pomstou na svém otci a majetku. Během plavby je ovšem počestná loď přepadena piráty, kteří – ohromeni Chandagnacovou bezhlavou odvahou – ho přinutí připojit se k nim. Shandy (francouzské jméno bylo pro mořské krysy moc složité) kupodivu zjišťuje, že takový život má něco do sebe – kdeco vám projde a život je najednou jedno velké dobrodružství. To samozřejmě přináší i jistá negativa – na moři se potuluje mnohem víc mágů než jen Černovous a téměř všichni mají pokaždé něco za lubem…
I přes všechny odbočky od hlavní linie příběhu, které autor podnikne, se ovšem čtenář nemůže ztratit, navíc se zaplete do víru podivně kluzkého humoru, kterému se nedá odolat.
Anubisovy brány jsou prý totiž ještě lepší a právě podstoupily kvůli čtvrtým pirátům dotisk.